Jak se stát obchodníkem.

[Thomas]

...
Můžete to porovnat s osudem top modelek v návaznosti na vývoj vkusu
veřejnosti. Jeden rok jsou vyhledávány blondýnky, další pak rusovlásky.
Hvězdná blondýnka z loňského roku najednou není více žádána, aby byla star
v ženských magazínech. Všichni chtějí brunety nebo ženu s mateřským
znaménkem ve tváři. Nejsou to modelky, které se mění, ale vkus veřejnosti.
Guruové
trhu
jsou
outsideři,
lidé
na
okraji
finančního
establishmentu. Profesionálové, kteří pracují u finančních institucí,
neriskují a nedosahují nikdy pozoruhodných výsledků, ačkoli všichni
používají podobné metody. Guru trhu je outsider vybavený jednotnou tržní
teorií.
Guru trhu se obvykle živí tím, že publikuje tržní listy, a může velmi
zbohatnout prodáváním svých rad. Předplatné se může pohybovat od několika
set do desítek tisíc ročně. Takový nový guru trhu by zaměstnal tři osoby na
plný úvazek jen na otevírání své korespondence, zatímco on by přijímal
přívaly peněz.
Při různých konferencích o investování se guru vyznává davu
obdivovatelů, kteří ho obklopují. Jestliže se někdy vyskytnete v takovém
davu, zjistíte, že otázky o jeho teorii jsou kladeny velmi vzácně. Jeho
ctitelé chtějí jen hltat jeho slova. Posléze se pyšní před svými přáteli,
že měli příležitost ho potkat.
Guru zůstává slavným, dokud se trh chová shodně s jeho teorií, což
obvykle představuje dobu kratší, než je čtyřletý tržní cyklus. Potom trh
změní své chování a zní unisono zase s jinou písničkou. Guruovi nezbývá,
než setrvávat na svých starých metodách, které v minulosti fungovaly
mimořádně dobře a když trh změní své chování, rychle ztrácí přívržence.
Jakmile už předpovědi našeho gurua už nefungují, obdiv veřejnosti se mění v
nenávist. Pro gurua trhu, který byl zdiskreditován, je nemožné znovu
obnovit svou minulou slávu.
Guru vládnoucí v 70. letech se jmenoval Edson Gould. Založil své
předpovědi na změnách monetární politiky FEDu, která je vyjádřena výší
diskontní sazby. Jeho famózní pravidlo „ tří kroků a klopýtnutí“ říkalo, že
když Fed zvedne svoji diskontní sazbu třikrát, znamená to určité utažení
monetární politiky a povede ke vzniku medvědího trhu. Trojité snížení
diskontní sazbu vyvolá uvolnění monetární politiky a vytvoří býčí trh.
Gould
také
vypracoval
originální
techniku
„chartingu“
pojmenovanou
„Technika rychlých čar (speedlines)“ - čar povrchového trendu, jejichž úhly
závisely na rychlosti vývojového trendu cen a na hloubce reakcí trhu.
Gould byl velmi oblíbený v průběhu klesajícího trhu v letech 1973 -
1974. Objevil se v popředí scény poté, co správně určil dno trhu v prosinci
1974, kdy DOW sletěl až na téměř 500. Trh následně vyrazil vzhůru a Gould
předvídavě identifikoval pomocí svých „speedlines“ důležité body obratu,
což jen zvyšovalo jeho renomé. Ale brzy byly Spojené státy zaplaveny
hotovostí, inflace narostla a Gouldovy metody, které byly vyvinuty v rámci
odlišného monetárního prostředí, přestaly fungovat. V roce 1976 ztratil
většinu svých stoupenců a dnes si již většina lidí nevzpomene ani na jeho
jméno.
Nový tržní guru se vynořil v roce 1978 : Joseph Granville. Prohlásil,
že změny v objemu transakcí předcházejí změnám cen. Formuloval toto
pravidlo s pitoreskním zobrazením: „Objemy jsou jako pára, kterou vlak
používá k pískání.“ Granville vyvinul svou teorii, když pracoval pro
jednoho z největších makléřů na Wall Streetu. Ve své autobiografii napsal,
14že tenhle nápad dostal, když byl ve vlaku na toaletě a hloubavě pozoroval
obrazec kachliček na podlaze. Granville přenesl svůj „záchodový nápad“ do
kanceláře, ale trh odmítl jeho predikce poslouchat. Zruinoval se, rozvedl
se a musel přespávat na podlaze kanceláře jednoho z jeho přátel. Teprve až
koncem 70. let se trh vydal ve stopách načrtnutých Granvillem způsobem,
jakým se to až do té doby nikdy nestalo, a lidé si to začali uvědomovat.
Granville zorganizoval americké turné a obracel se stále k větším
davům. Na scénu se dostavil vozem taženým koněm, dával do oběhu všechny
druhy předpovědí a neváhal kárat ty, kteří ještě pochybovali o hodnotě jeho
teorie. Hrál na piano, zpíval a příležitostně si sundával kalhoty, aby dal
průchod nějaké myšlence. Jeho předpovědi byly obzvláště dobré. Uměl na sebe
přitáhnout pozornost a byl stále častěji citován v médiích. Granville se
stal tak velkým, že mohl hýbat trhem. Když oznámil, že přešel k medvědům,
Dow spadl o 40 bodů během jediného obchodního dne - enormní pád na tehdejší
poměry. Granville byl zcela intoxikován svým úspěchem. Trh udělal v roce
1982 skok kupředu, ale Granville setrval na svých medvědích pozicích a
stále radil svým stoupencům, kterých bylo stále méně, aby pokračovali v
prodejích na krátko. Trh pokračoval v růstu až do roku 1983. Teprve potom
Granville konečně opustil svou medvědí pozici, přičemž Dow zatím vystoupal
na dvojnásobek. Pokračoval sice ve vydávání tržního listu, ale byl již jen
stínem sebe sama.
Nový guru vstoupil před světla reflektorů v roce 1984: Robert
Prechter. Udělal si jméno jako specialista na teorii Elliotových vln.
Elliot, chudý účetní, vyvinul svou teorii ve 30. letech. Věřil, že burzovní
trh vykonává růstové pohyby v 5 vlnách a sestupné ve 3 vlnách, přičemž tyto
pohyby zase mohou být změněny ve vlny nižšího stupně.
Tak jako všichni ostatní tržní guruové před ním psával Prechter
dlouhá léta burzovní doporučení, která se nikdy nesetkala s nějakým
oceněním. Když růstový trh dosáhl hodnoty 1000 bodů na Dow indexu, lidé se
začali zajímat o tohoto mladého analytika, který ze všech sil věřil v Dow
na 3000 bodech. Když trh rostl stále větší silou, Prechterova reputace
udělala obří skok.
V rámci burácejícího trhu 80. let proslulost Prechtera brzy
překročila úzký okruh fanoušků jeho burzovních doporučení a seminářů na
burze. Prechter poskytoval interview velkým TV stanicím a velkým
ekonomickým časopisům. Koncem roku 1987 se zdálo, že váhá. Nejdříve vydal
signál k prodeji a poté řekl svým stoupencům, aby se chystali k nákupům. A
když se Dow propadl o 500 bodů, lichotky, kterými ho dav zahrnoval, se
transformovaly v pohrdání a nenávist. Někteří ho činili odpovědným za pád
trhu, druzí mu měli za zlé, že trh nedosáhl na cíl, který byl stanoven na
3000 bodů. Jeho burzovní poradenství upadalo a on odešel do částečného
důchodu.
Všichni
tito
guruové
tržních
cyklů
sdílejí
určité
množství
charakteristik. Aktivně se účastní v sektoru předpovídání trhu řadu let
před získáním své proslulosti. Každý z nich má svou originální a jedinečnou
teorii, omezený počet přívrženců a jisté minimum kredibility, kterou
získali jen prostým faktem, že přešli zkouškou času. A nezdá se, že by
skutečnost, že teorie každého takového gurua nefungovala po mnoho dlouhých
let, nějak vadila jejich přívržencům. Když se teorie ukáže korektní a
funkční, média to zaznamenají. Když teorie přestane fungovat, lichotky,
jimiž davy zahrnují svého gurua, se změní v nenávist.
Když postřehnete, že přichází nový guru, můžete z toho profitovat
tak, že se přidáte k zástupu následovatelů. Mnohem důležitější však je,
abyste si uvědomili, kdy se guru dostal na vrchol. Každý guru se propadne a
vždy to udělá, až bude na vrcholu svého renomé. Když je médii pasován a
ctěn, je to znamení, že dosáhl vrcholu. Média se vyhýbají outsiderům.
Zasvětí-li více větších časopisů své sloupky nějakému novému guruovi, víte,
že jeho konec je blízko.
Další alarmující signál indikující, že guru dosáhl na vrchol, je
vypuštěn, když jeho interview uveřejní Barron ́s - nejvýznamnější finanční
týdeník v Americe. Každý rok v lednu zve Barron ́s určitý výběr renomovaných
analytiků, aby šířili svá moudra a vydali předpovědi pro nastávající rok.
Výběr je obvykle koncipován z konzervativních analytiků, kteří se
soustřeďují na násobky kapitalizace, na růstová odvětví a tak dále. Pro
Barron ́s je naprosto atypické, pozvat nějakého gurua, který užívá
neobvyklou teorii, do svého lednového vydání. Žádný guru by nebyl pozván,
pokud by významně početné publikum hlasitě nevolalo, že ho chce slyšet, a
kdyby jeho vyloučení z diskuse nepřineslo snížení prestiže časopisu.
Prechter i Granville byli, jeden jak druhý, pozváni k těmto kulatým
lednovým stolům, když byli na vrcholu své slávy. A každý vybouchl sotva pár
15měsíců poté, co se objevil v této diskusi. Když příště uvidíte, že se
nějaký tržní guru objevil v této výběrové diskusi expertů lednového
kulatého stolu v Barron ́s, vyhněte se jeho tržním radám.
Je velmi pravděpodobné, že vzhledem k psychologii davů se zcela
určitě objeví zase nějací noví guruové. Ale nikdy neuvidíte gurua některého
předešlého cyklu, vrátit se na scénu. Jakmile jednou škobrtl, lichotky a
respekt, které inspiroval, se transformují v posměch a nenávist. Žádnou
drahou a vzácnou vázu již nikdy perfektně neslepíte, když už se jednou
rozbije.

[Thomas]

Guruové vybavení zázračnými metodami
Guruové tržních cyklů jsou tvorové burzovního trhu, naproti tomu
guruové metod jsou viditelní hlavně na derivátových trzích a zvláště na
trzích futures. Guru metody proniká na scénu poté, co objevil novou metodu
analýzy nebo tradingu.
Tradeři neustále hledají nějakou další výhodu, kterou by měli oproti
jiným. Jako dříve rytíři, když hledali magický meč, jsou ochotni hodně
zaplatit za své obchodní nástroje.
Guru magické metody prodává novou přesnou hru poskytující přístup k
tržní nadhodnotě. Jakmile si však dostatečný počet lidí na ni navykne a
otestuje ji na trhu, metoda se nevyhnutelně pokazí a začne ztrácet svou
popularitu. Trhy se mění nepřetržitě a metody, které dobře fungovaly včera,
mají málo šancí na úspěch dnes a ještě méně o rok později.
Na počátku 70. let se staly velmi populárními rady redaktora tržních
listů na Chicagské burze, Jake Bernsteina. Používal tržní cykly k odhalení
nejvyšších a nejnižších bodů na trhu. Dokud jeho metoda fungovala jeho
proslulost narůstala. Bernstein si nechal draze zaplatit svou proslavenost,
kterou zužitkoval ve svých tržních listech, na konferencích, řízením
svěřených fondů a nekonečným proudem knih. Jako obyčejně se trhy změnily a
byly v 80. letech stále méně cyklické.
Peter Steidlemayer je dalším guruem metody, jehož hvězda se vyšvihla
pěkně vysoko na Chicagském nebi. Nabádal své přívržence, aby nechali být
staré metody tradingu ve prospěch jeho Market Profile. Tato metoda
slibovala odhalit tajemství nabídky a poptávky a umožnit těm, kteří se na
ni spolehnou, nakoupit na dně a prodat na vrcholu. Steidlmayer se spojil s
podnikatelem Kevinem Koyem a na svých četných seminářích měli až 50 osob
ochotných zaplatit 1.600 dolarů za kurs trvající 4 dny. Ukázalo se, že
úspěch dosažený uživateli Market Profile není právě do nebe volající, a
záležitosti těchto dvou mužů rychle upadaly. Steidlmayer si našel práci u
jednoho makléře a spolu s Koyem pokračovali v pořádání seminářů jen zcela
okrajovým způsobem.
Je až překvapující, že i v naší éře globálního a nepřetržitého
spojení se může reputace proměňovat. Guru, jehož pověst byla zmasakrována v
jeho původní zemi, může získat další body, když exportuje svou teorii do
zahraničí. Tohle je argument, jenž mi poskytl jeden guru, který srovnával
nádhernou popularitu, jíž se těšil v Asii s tím, co se děje s bývalými
hvězdami filmového či hudebního nebe, které v USA již upadly v zapomnění.
Nedokáží již přitáhnout dostatečně široké publikum v USA, ale mohou si
skvěle vydělávat na živobytí pokračováním kariéry v zahraničí.:cool:

[Thomas]

Mrtví guruové
Třetí podoba tržních guruů jsou zemřelí guruové. Jejich knihy jsou
neustále znovu vydávány, kurzy s jejich metodami jsou pozorně studovány
novými užaslými tradery a legenda o hrdinstvích a bohatství drahých
zmizelých analytiků posmrtně roste. Ze života zmizelý guru není mezi námi a
nemůže se podílet na své nové proslavenosti. Ani na vteřinu nepochybujte o
tom, že vychytralí organizátoři už si budou umět vzít svůj podíl na jejich
reputaci a autorských právech, která již přešla do veřejné sféry. Drahým a
zmizelým guruem je např. R.N. Elliot, ale nejlepší příklad, který můžeme o
nějaké takové legendě dát, je příklad W.D. Ganna.
Rozliční chytráci prodávají kurzy Gannovy metody a příslušný
software. Oni tvrdí, že Gann byl největším obchodníkem všech dob, že jeho
dědicové si po jeho smrti rozdělili 50 milionů dolarů, apod. Hovořil jsem
16se synem W.D. Ganna, který je analytikem v jedné bance v Bostonu. Ubezpečil
mne, že jeho otec nikdy svým tradingem nedokázal zajistit rodinu, ale vždy
peníze pro život získával díky svým článkům a knihám a ze svých kurzů. Když
W.D.Gann v 50. letech zemřel, jeho dědictví, včetně jeho domu, bylo
ohodnoceno na 100.000 dolarů. Legenda o W.D. Gannovi, gigantovi tradingu,
je udržovaná těmi, kteří prodávají kurzy a další odvozené produkty
lehkověrným klientům.

[Thomas]

Stoupenci guruů
Osobnosti tržních guruů se liší. Někteří nejsou již z tohoto světa,
ale ti živí se rekrutují z řad výzkumníků či univerzitních pracovníků až po
lidi ze show businessu. Guru musí mít za sebou dlouholetou nepublikovanou
výzkumnou činnost, a pak mít příležitost vidět trh se hojně shodovat s jeho
úvahami.
Jestliže vás zajímají skandály kolem různých guruů, přečtěte si
Winner Takes All od Williama Gallachera a The Dow Jones Guide to Trading
Systems od Bruce Babcocka. Jediným záměrem této kapitoly je analyzovat
fenomén „guru“.
Když platíme nějakému guruovi, počítáme s tím, že z toho získáme
větší částku, než jakou jsme mu dali. Počínáme si jako kdosi, kdo se na
rohu ulice vsadí s profesionálním hráčem „skořápek“. Pouze nepoučitelní,
hloupí a chamtiví se chytnou na udičku.
Mnozí lidé se točí kolem guruů při hledání silného vůdce. Hledají
jakéhosi svého otce, který se o ně bude pečlivě starat. Jednou mi jeden
přítel řekl: „Jdou s pupeční šňůrou v rukách a rozhlížejí se, kde by ji
připojili.“ Dobrý prodejce lidem za peníze dodá takovou iluzi dodá.
Veřejnost chce guruy a ti se objevují. Jste-li dobrý a inteligentní
trader, musíte si uvědomit, že v dlouhodobém měřítku vám žádný guru
bohatství nepřinese. Pro své bohatství budete muset pracovat vy sami.

[Thomas]

PŘÁNÍ AUTODESTRUKCE
Trading je náročná činnost. Obchdoník, který chce být v dlouhodobém
měřítku úspěšný, se musí sladit s tím, co dělá. Nemůže si dovolit být
naivní nebo praktikovat tuto činnost proto, aby vyhověl nějakým nevědomým
potřebám.
Trading bohužel přitahuje spíše lidi impulsivní s mentalitou hráčů
nebo lidi přesvědčené o tom, že jim svět něco dluží. Jestliže praktikujete
trading pro vzrušení, které vám poskytuje, pak máte velkou šanci, že se
dostanete do operací s nízkou mírou pravděpodobnosti na úspěch a že budete
muset akceptovat vyšší riziko, než je nutné. Trhy nepromíjejí tento typ
chyb a provozovat trading pod vlivem emocí nemůže nikdy vyústit v nic
jiného než ve ztráty.

[Thomas]

Hra
Hráčská vášeň znamená sázet na hry založené na hazardu a/nebo na
talentu. Existuje ve všech společnostech a valná většina z nás jí propadla
v tom či onom okamžiku života.
Freud uvažoval, že hazardní hry působí jako určitá univerzální
přitažlivá síla, neboť nahrazují masturbaci. Opakující se a vzrušující
činnost rukou, neodolatelná touha, rozhodnutí zastavit to, opojná podoba
požitku a pocit viny přibližují hráčskou vášeň masturbaci.
Doktor
Raplh
Greenson,
prvotřídní
kalifornský
psychoanalytik,
rozdělil hráče do tří skupin : normální člověk, který hraje ze zábavy, a
zastaví se kdy chce; profesionální hráč, který si hru vybral jako svůj
prostředek k zajištění života; a hráč chorobný, který hraje, protože je
puzen potřebami přicházejícími z nevědomí a který není schopen se zastavit.
Chorobný hráč se cítí být unášen šťastnou příležitostí nebo si chce
naopak otestovat své štěstí. Výhra pro něj znamená mocný požitek. Cítí se
šťastný jak dítě u matčina prsu. Chorobný hráč prohrává vždy, protože se
17neustále pokouší o opětovné prožití pocitu absolutního blaha, místo aby se
koncentroval na představu reálné dlouhodobé hry.
Doktor Sheila Blume, ředitel programu pro nenapravitelné hráče v
nemocnici South Oaks v New Yorku, nazývá hru „závislostí bez drog“. Valná
většina hráčů jsou lidé, kteří se do hry pouštějí pro samotnou akci. Ženy
mají spíše tendenci hrát pro odreagování nebo jakýsi únik. Obvykle poražený
skrývají své ztráty, pokoušejí se chovat jako vyhrávající a také se jim
podobat, ale jsou sžíráni pochybnostmi.
Obchodování s akciemi, s futures či opcemi dává hráči pocit opojení
jako drogou a poskytuje mu jeho vlastní obraz mnohem respektabilnější, než
kdyby sázel na koně. A co víc, hrát na finančních trzích dává určitou auru
sofistikovanosti a poskytuje intelektuálnější zábavu, než sázet na
fotbalová utkání u bookmakera ve své čtvrti.
Hráči se cítí šťastní, když operace, ve kterých se zaangažovali, jdou
ve správném směru. Cítí se deprimováni, když prohrají. Odlišují se od
pravých profesionálů, kteří uspějí na trzích, neboť se soustřeďují na
dlouhodobý plán a nejsou vnitřně nijak zvlášť rozrušení nebo rozčilení
tradingovými procesy.
Brokeři vědí velmi dobře, že velký počet jejich klientů jsou hráči.
Často dávají pozor, aby nenechávali žádné vzkazy u jejich manželek, i když
volají kvůli potvrzení exekuce příkazu. Amatéři nejsou jediní, kdo mívají
problémy s hráčskou vášní. Jisté množství profesionálů je ve stejné
situaci. Sonny Kleinfield ve své knize The Traders popsal velmi pěkně, jaký
až endemický rozměr nabírají sázky na sportovní utkání uzavírané na
parketech hlavních burz v zemi.
Neomylným znamením hrá č ské vášn ě je, že ti kte ř í mají tuto vadu,
nejsou schopni oponovat své touze hrát. Jestliže si myslíte, že je vaše
obchodování na trzích p ř íliš aktivní a že vaše výsledky nejsou dobré,
zastavte obchodování na jeden m ě síc. To vám dá šanci zhodnotit resp.
p ř ehodnotit vaše obchodní aktivity. Jestliže ale vaše touha vrátit se do
trhu je tak silná, že nem ů žete z ů stat m ě síc ne č inní, pak je č as, abyste se
p ř ihlásili do místní sekce Anonymních hrá čů nebo abyste prod ě lali tutéž
terapii, kterou č asto promrhávají Anonymní alkoholici, což p ř ipomenu v
pokra č ování této kapitoly.

[Thomas]

Autosabotáž
B ě hem své dlouholeté psychiatrické praxe jsem nabyl p ř esv ě d č ení, že
v ě tšina proher č i ztrát v život ě lidí, jde na vrub autosabotáží. V našem
profesionálním život ě , osobním život ě č i v obchodních záležitostech selžeme
nikoli kv ů li naší stupidit ě nebo nekompetentnosti, ale jako vyjád ř ení
našeho nev ě domého p ř ání ztroskotat.
Životní příběh jednoho z mých přátel, znamenitého muže plného ducha,
se skládá z řady destrukcí jeho úspěchů. Jako mladý, na počátku dospělosti,
dříve než se nechal vyhodit, se stal výtečným obchodníkem v oboru.
Přeorientoval se na makléřství cenných papírů, kde zdolal všechny stupně až
na vrchol, než musel čelit soudnímu jednání pro trestné praktiky. Potom se
stal solidním traderem a skončil ztrátou, když se pokoušel zbavit se svých
minulých problémů. Odpovědnost za své neúspěchy přehodil na záda svých
závistivých šéfů, nekompetentních regulačních orgánů a manželky, která jej
údajně nikdy nepodporovala.
Na konec dosáhl svého dna. Ocitl se opuštěný na ulici bez práce a bez
peněz. Půjčil si počítač od jednoho tradera, který zbankrotoval, a dal
dohromady fondy mezi lidmi, kteří dobře znali jeho opravdové schopnosti
tradera. Věděl, jak se dělá trading, a vydělal hodně peněz v zastoupení
svých klientů. Tak jak se rozšiřovala jeho reputace, další klienti mu
svěřovali peníze. Můj přítel měl znovu vítr v zádech. To bylo v době, kdy
se vrhl na organizování seminářů na asijském jihovýchodě a souběžně
pokračoval ve spekulacích ze zahraničí. Jednou, když zavítal do jedné země
známé svou sexuální turistikou, ztratil se na pár dní všem z dohledu,
přičemž nechal otevřenou těžkou pozici, aniž by ji měl ošetřenou stop
lossem. Když se znovu objevil, trhy byly obrácené a fondy, které měl ve
svém řízení, zruinovány. Pokusil se zjistit, odkud přichází jeho problém?
Pokusil se změnit? Ne - svalil vinu na svého makléře!
Je obtížné i bolestivé podívat se do svého nitra, abychom nalezli
příčiny svých neúspěchů. Když mají tradeři nějaký problém, mají tendenci
přehazovat odpovědnost za něj na druhé nebo říkají, že je to chyba typu
„neměl jsem štěstí...“

[Thomas]

Jednou mě na konzultaci navštívil prvotřídní trader. Jeho kapitál se
ztrácel jako sníh na slunci, jako důsledek růstu dolaru, zatímco on hrál s
americkou měnou nakrátko. Své dětství prožil v boji proti arogantnímu a
zvrhlému otci. Udělal si jméno na sázkách na obrat dobře zavedených trendů.
Tento trader neustále navyšoval své krátké pozice na dolaru, poněvadž
nedokázal připustit, že trh, který reprezentoval jeho otce, by mohl být
větší a lepší než on.
Existují dva způsoby autodestrukce. Při prvním způsobu se člověk v
podstatě dobrovolně potápí, když se chová jako impulzivní dítě, místo aby
jednal jako dospělý jedinec. Druhý způsob spočívá v ulpění na sebe-
destrukčním chování, i když může být léčeno. Neúspěch není nevyléčitelná
nemoc.
Mentální zavazadlo, které si p ř inášíte z d ě tství, vám m ů že zabránit v
úsp ě chu na trzích. Je na vás, abyste odkryli své slabiny a napravili je.
Pište si obchodní deník a v n ě m si popisujte p ř í č iny č i podn ě ty, které vás
tla č ily vstoupit č i vystoupit z té které pozice. Pokuste se nalézt
opakující se konfigurace úsp ě ch ů i neúsp ě ch ů .

[Thomas]

Demoliční derby
Prakticky tém ěř všechna povolání i obchodní p ř ípady p ř edpokládají
existenci záchranné sít ě pro své č leny. vaši nad ř ízení, kolegové a klienti
vás mohou varovat, když se vaše chování za č ne jevit jako nebezpe č né č i
sebe-destruktivní. Žádná pomoc tohoto typu však neexistuje v tradingu, což
č iní finan č ní trhy mnohem nebezpe č n ě jšími, než je v ě tšina lidských
č inností. Trh vám nabízí velké množství p ř íležitostí k sebe-destrukci, aniž
by existovala jakákoliv záchranná sí ť , jíž byste se mohli zachytit.
Všichni příslušníci nějaké společnosti počítají s druhými při
vzájemné ochraně před důsledky svých chyb. Když řídíte vozidlo, počínáte si
tak, abyste nepoškodili jiná vozidla, a ostatní činí stejně. Pokud se
stane, že někdo před vámi náhle otevře dveře vozu, prudce strhnete volant,
abyste se jim vyhnuli. Když vám někdo překříží cestu na křižovatce, budete
mu jistě nadávat, ale také zpomalíte. Vyhýbáte se nehodám, protože obě
strany to přichází draho.
Trhy však fungují bez této vzájemné minimální pomoci, která mezi
lidmi existuje. Všichni dávají rány všem. Dálnice tradingu je zaplavená
spálenými kostrami. Trading je zcela určitě, s výjimkou válek, naprosto
nejnebezpečnější lidskou činností.
Nakoupit na nejvyšší hodnotě dne vyjde nastejno, jako otevřít dveře
auta v době maximální dopravní špičky, aniž byste si zkontrolovali provoz
za vámi. Když je váš příkaz dopraven na parket burzy, tradeři se derou, aby
vám prodali - neboli urvali dveře od auta i s rukou. Všichni ostatní
tradeři chtějí, abyste se „zapíchl“, neboť oni se chopí vašich peněz, které
ztratíte.

[Thomas]

Kontrolovat své přání autodestrukce
Většina lidí prožívá život tak, že v šedesáti letech dělají stejné
chyby jako ve dvaceti. Druzí utváří svůj život tak, aby uspěli v nějaké
přesně specifikované oblasti, a své vnitřní konflikty vyjadřují jinde. Jen
velmi málo lidí dosáhne toho, že se v průběhu života zbaví svých problémů.
Je t ř eba, abyste si uv ě domili svou tendenci sami sebe sabotovat.
P ř esta ň te neustále p ř ehazovat odpov ě dnost za své ztráty na sm ů lu nebo jiné
skute č nosti a p ř ihlaste se k odpov ě dnosti za své výsledky. Za č n ě te si psát
obchodní deník - záznam všech vašich obchodních transakcí, které d ě láte, a
pište si všechny d ů vody, které vás vedly ke vstupu na trh. Pokuste se
nalézt opakující se konfigurace úsp ě ch ů , jakož i neúsp ě ch ů . Ti, kte ř í se
nedokáží pou č it ze svých minulých chyb, jsou odsouzeni k tomu, aby si je
zopakovali.
Pot ř ebujete psychickou záchranou sí ť , práv ě tak jako alpinisté
pot ř ebují sv ů j materiál pro p ř ežití. Uv ě domil jsem si, že principy, které
byly doslova vryty do pam ě ti v terapeutických skupinách Anonymních
alkoholik ů a které popíšu kousek dál v této kapitole, jsou zvlášt ě cennou
pomocí. Striktní pravidla „money managementu“ vám také poskytnou ur č itou
záchrannou sí ť .