Koronavirus a jeho vliv na obchodování na Forexu

[Petr]

Vidím, že se zde rozpoutala velmi užitečná debata, tedy přispěji i já. Pandemie koronavirus si na světě vyžádala již přes 30.000 obětí, více než polovinu z nich tvoří obyvatelé evropských zemí. Nejkritičtější situace panuje nadále na jihu Evropy a v USA. Ve Španělsku za poslední den přibylo 838 mrtvých, což je zatím nejvyšší denní nárůst, nakažených tam evidují už skoro 80.000. Nejvíce infikovaných - skoro 125.000 - mají ve Spojených státech, kde nákaze podlehlo přes 2000 pacientů.

Kvůli epidemii a karanténních opatření, která platí v desítkách zemí kvůli snaze šíření viru SARS-CoV-2 zabránit, přicházejí stále varovné zprávy týkající se očekávaného zpomalení ekonomiky. V německém automobilovém průmyslu hrozí kvůli Koronavirové krizi zánik více než 100.000 pracovních míst.

Kritická je nyní situace ve Španělsku, kde už nákaze podlehlo přes 6500 lidí. V Madridu podle úřadů docházejí volná místa na jednotkách intenzivní péče, přičemž analytici upozorňují, že španělské zdravotnictví zřejmě bude ve srovnání s jinými evropskými zeměmi zvládat Koronavirové krizi o něco horší. Souvisí to podle nich s řadou úsporných opatření přijatých po roce 2011, kvůli kterým například ubylo nemocničních lůžek a přibylo lékařů a ošetřovatelů pracujících na částečný úvazek.

V Německu dnes počet nakažených překonal 50.000, úmrtnost je ale ve srovnání s jinými státy velmi nízká - na chorobu COVID-19 zatím zemřelo 389 lidí. Pomaleji v posledních dnech přibývá infikovaných v Rakousku, kde má nákazu 8500 lidí a ve Švýcarsku, kde je nemocné přes 14.000.

Velmi ale roste bilance nakažených v USA. Prezident Donald Trump v sobotu řekl, že uvažuje o vyhlášení krátkodobé, asi dvoutýdenní karantény pro New York, New Jersey a část Connecticutu, pak ale názor změnil a prohlásil, že žádné další omezení zatím nejsou potřeba. Australský premiér Scott Morrison dnes naproti tomu své spoluobčany v rámci boje s koronaviry vyzval k dodržování dobrovolné izolace. Britský premiér Boris Johnson, který je sám nakažen, napsal dopis, v němž vyzývá občany, aby zůstali doma.

Koronavirus se nadále šíří i ve státech jihovýchodní Asie. Nejhorší situace je podle dosavadních statistik v Malajsii, kde se dosud nakazilo 2470 lidí. Tamní úřady dnes oznámily 150 nových případů infekce. V blízkovýchodním regionu jsou počty nemocných nejvyšší v Íránu, kde se nakazilo více než 38.000 lidí. Zemřelo 2640 infikovaných, od soboty se číslo zvýšilo o 123.

Naopak v Číně, kde se nemoc COVID-19 koncem minulého roku poprvé objevila a kde se jí nakazilo přes 82.000 lidí, se situace dlouhodobě zlepšuje. Dnes Peking ohlásil v pevninské Číně pouze 45 nových případů nákazy. S výjimkou jednoho případu šlo o osoby, které do Číny přicestovali ze zahraničí. Země se v obavách z druhé vlny epidemie rozhodla od soboty nevpustí cizinců přes hranice.

[Scalper33]

Pandemie koronavirus bude mít výrazné následky ve všech oblastech hospodářského života. Kromě možného kolapsu zdravotnictví výrazně ovlivní vývoj v obchodě, ve financích i ve spotřebě. Experti společnosti Euler Hermes odhadují, že ztráty na exportu se celosvětově vyšplhají až do výše 317 mld. dolarů.
Důsledky šíření nákazy COVID-19 způsobí třífázový šok ve světové ekonomice: V první řadě je to recese v obchodu se zbožím a službami, která podle analýzy společnosti Euler Hermes, klesne v roce 2020 o -3,7%. Dalším šokem je index akcií MSCI World, který ztratil za 90 dní až 30% své hodnoty, což je nejostřejší korekce od krize na trhu hypoték v letech 2008 - 09. Globální měnová politika tak signalizuje mnohem přísnější finanční podmínky. Do třetice, šok z pandemie povede po celém světě k nejzávažnějšími recesi století. V době zveřejnění analýzy jsou 3/4 globálního HDP nějakým způsobem omezeny, což vytváří sekundární efekty na investiční chování, jelikož šok je exponenciální a kolektivní.

"V našem základním scénáři jsme modelovali tříměsíční šok s naprostou blokádou na jeden měsíc a následně částečnou aktivitou. Zohlednily jsme i zmírňující účinky politických opatření. Při odhadování škod, jsme se inspirovali čínskými údaji za leden až únor, kde měsíc blokády způsobil pokles spotřebitelských výdajů o 13%, pokles investic o 20% a pokles exportu o 16%, "uvedl Peter mucin, ředitel společnosti Euler Hermes na Slovensku.
Základní linie vývoje bude následující: Vážná recese v roce 2020 a zotavení ve tvaru U v roce 2021. Odborníci Euler Hermes tvrdí, že svět zažije v prvním pololetí 2020 prudkou recesi, a odhad globálního růstu HDP do roku 2020 by mohl být na úrovni +0 , 8%. Odborníci očekávají růst HDP v USA + 0,5% a pokles HDP v eurozóně -1,8%.
"Za předpokladu, že budou ochranná opatření úspěšné, očekáváme oživení hospodářské činnosti v druhé polovině roku 2020. Scénář oživení ve tvaru U by znamenal + 1% v Evropě a více než + 3% v USA (kvartální srovnání), s obnovením některých odvětví jako maloobchod či cestovní ruch,
Reálný růst HDP a předpoklady růstu (%, meziroční změna)

Experti Euler Hermes však připomínají, že nelze vyloučit ani dlouhotrvající krizi (scénář tvaru L), která by mohla trvat až 12-18 měsíců. A to za předpokladu, že hranice zůstanou zavřené a převládat bude domácí karanténa. Různé vlivy onemocnění COVID-19 způsobí, že žádné odvětví nezůstane nedotčena. "První fáze krize už masivně zasáhla všechny čínské sektory, počínaje sektory B2C, ale rychle se rozšiřuje i na sektory B2B. V další fázi následují již všechny sektory globálního trhu, které mají propojení s Čínou jako klíčovým trhem (poptávkový šok) nebo klíčovým dodavatelem (šok dodavatelského řetězce). Patří sem zejména doprava, automobilový průmysl, energetika, kovy, elektronika, počítače a nepotravinářské maloobchod, "poznamenává Peter mucin.
Experti společnosti Euler Hermes odhadují, že v eurozóně je ohroženo 13 000 malých a středních podniků s celkovým obratem více než 500 miliard EUR (4% HDP eurozóny).
Z dlouhodobého hlediska však experti Euler Hermes předpokládají, že tato zdravotní, finanční a hospodářská krize zanechá svět v střednědobém horizontu nezraněn, jak to bylo i po globální finanční krizi. Toto je 5 rad, které pomohou porozumět strukturálním změnám, které by měly nastat po několika měsících, "kdy měl svět pauzu":
1. Do centra pozornosti by se měli vrátit investice do zdravotnictví, po několika letech podfinancování
2. Čína se může ještě více posílit a její vliv se ještě zvýší po poskytnutí podpory pro Evropu a USA v souvislosti se zvládnutím pandemie
3. Tato situace je další silnou ranou globalizace. Například USA již ohlásilo svůj zájem snížit svou závislost na generických léků z Číny. Globálně se proto očekává důraz na silnější kontrolu zboží proudících přes hranice.
4. Může se změnit způsob, jakým bojujeme s jinými exponenciálními a kolektivními šoky, jakým je například klimatická krize. Důležitost jednotlivých aktivit bude úměrná více urgenci než zdrojem.
5. Důsledky krize na akciových trzích by mohly změnit způsob investování směrem k opatrnějším investičním strategiím.

[Trader07]

Zdravím, našel jsem článek, který se ale že veeeelmi hodí do tohoto vlákna! "Varovné signály ignorovali, černá labuť už jen jako výmluva-koronavirus jako něco nepředvídatelné, co má likvidační dopad na trhy. Pokles v rámci portfolia pocítili nejen drobní investoři, ale i zkušení manažeři. Přitom právě ti se často snaží klienty přesvědčovat, že je nemůže překvapit vůbec nic.
O šíření nákazy koronavirus v Číně se začaly častěji šířit zprávy v lednu. V té době ale investiční esa, jako je David Tepper či Ray dali, prohlašovali, že investoři se musí rychle zbavit hotovosti a zůstat trhu. Nebyli sami, kdo nevěděl zcela posoudit nebezpečí, které ze strany nového koronavirus hrozilo. Angelo Calvell, spoluzakladatel společnosti Rosetta Analytics, tvrdí, že tanto postoj si osvojili prakticky všichni portfolio manažeři.

Calvell nechce tvrdit, že jsou nekompetentní, je však podle něj evidentní, že určitý čas ignorovali varovné signály, jejichž četnost narůstala. Pokud navíc budeme trvat na tom, že černá labuť je opravdu je nejen neočekávaná, ale hlavně nepřípustná událost, blesk z čistého nebe, šíření koronavirus tuto definici naprosto přesně nesplňuje. Do Evropy a Spojených států totiž nákaza dorazila s poměrně velkým zpožděním.

"Na vyhodnocování toho, zda se portfolio manažeři mohli zachovat jinak, budeme mít ještě spoustu času. Jedno ponaučení, které by si k srdci měli vzít všichni investoři již nyní, je ale určitě to, že se nevyplácí ignorovat ani zdánlivě nevýznamné události z oblastí na první pohled nesouvisející s investováním a světem financí, "dodává Angelo Calvell.

[Scalper33]

Nejdůležitější je nyní vakcína

Boj s koronakrízou nekončí. Země postupně otevírají své hranice, počet infikovaných ve světě stoupá. Zlomovým bodem v boji proti koronavirus bude bezpečná a účinná vakcína - o jejím urychleném vývoji a výrobě diskutovali europoslanci minulý týden s představiteli Evropské komise a WHO.
Zároveň je jedním z nejdůležitějších úkolů, která stojí před EU i nadcházejícím německým předsednictvím v Radě EU (od 1. července), najít konsensus v jednáních o dlouhodobém rozpočtu EU a plánu obnovy po koronakríze.
Generální ředitel WHO Tedros Adhan Ghebreyesus klade důraz na potřebu globální spolupráce a solidarity v boji proti bude poskytnuta-19. Zdraví by podle něj mělo být vnímáno jako investice. Všechny země podle něj musí posílit své zdravotní systémy a připravit se na krizové situace. Podle představitele WHO si bude dostupnost a distribuce vakcíny pro všechny vyžadovat politickou vůli.

"To, že my v Evropě cítíme, že to máme za sebou, je mylné. Korona s námi zůstane, až dokud nebudeme mít vakcínu, "

[Scalper33]

Japonská ekonomika zaznamenala v důsledku koronakrízy rekordní pokles. Hrubý domácí produkt klesl mezičtvrtletně o 7,8%.
V 1. čtvrtletí finančního roku 2020/2021 nejvýraznější pokles v moderní historii země jako v mezičtvrtletním, tak meziročním srovnání. Důvodem je podobně jako v případě jiných ekonomik nový koronavirus, který tvrdě zasáhl do ekonomické aktivity.

Hrubý domácí produkt Japonska očištěný o sezónní vlivy klesl v období od dubna do konce června mezičtvrtletně o 7,8%. I když rozsah poklesu není tak výrazný jako v případě některých dalších ekonomik, je to největší pokles ekonomiky od roku 1980, kdy se začaly evidovat první srovnatelné údaje.

Někteří analytici označili současný pokles ekonomiky za největší již od roku 1955, v roce 1980 však došlo ke změně metodiky výpočtu, což srovnání s obdobím do roku 1980 komplikuje.

Navíc jde o třetí kvartál poklesu HDP po sobě. To potvrzuje prohlubování recese a podle analytiků se tak dá očekávat, že vláda bude zvažovat další pobídky na podporu hospodářství.

V meziročním srovnání klesla japonská ekonomika v období duben až červen o 27,8%, když domácí poptávka klesl o 4,8% a export se propadl o 18,5%. Pokles dovozu však dosáhl pouze 0,5%, což znamená lepší vývoj než v období leden až březen, kdy pokles dovozu dosáhl 4,2%.
Výsledek je o něco horší, než předpokládalo Japonské centrum pro ekonomický výzkum, které počítalo s poklesem hospodářství o 26,6%. Centrum však očekává, že v období od července do konce září se ekonomika částečně zotaví a v meziročním srovnání vzroste o 13,6%.

Za minulý finanční rok 2019/2020, který skončil 31. března, dosáhla japonská ekonomika nulový růst. Pro srovnání, v předchozím finančním roce 2018/2019 zaznamenala růst na úrovni 0,3%.

[Scalper33]

Vlády se snaží polít krajinu penězi a vyrobit pro firmy stroj času
Po celém světě se vlády snaží různými způsoby napomoci tomu, aby tyto vztahy přežili. Odkládají placení daní a odvodů, proplácejí mzdy, ručí za půjčky a podobně. Bude to velmi drahé, v porovnání s minulostí jde o nepředstavitelné sumy peněz. Ale mezi ekonomy je poměrně vzácná shoda, že i když to bude drahé, stále to je levnější, než kdyby se neudělalo nic.

Dokonce i mnozí pravicoví ekonomové, kteří jsou za normálních okolností zdrženliví vůči jakékoliv státní podpory a státním zásahem do ekonomiky, dnes volají po tom, aby stát rychle, plošně a ve velkém pomáhal firmám a jednotlivcům v problémech. Většina ekonomů totiž uznává, že šetřit třeba v dobrých časech, ale v těch špatných se má stát snažit ekonomiku podpořit a nakopnout.

Všichni vědí, že vztahy mají nevyčíslitelnou hodnotu. A do značné míry to platí i pro ekonomické vztahy, které jsou za standardních okolností zdravé a produktivní: mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, mezi vlastníkem a nájemcem, mezi objednatelem a dodavatelem. Vyplatí se utratit spoustu peněz na záchranu těchto vztahů, protože v budoucnu by to mělo vrátit.

Dobré zprávy jsou, že ekonomický pokles má i svá pozitiva
Naštěstí se tyto dobré zprávy netýkají jen firem jako herní vývojářské studia, Netflix nebo Zoom, které zažívají ekonomicky dobré časy z pochopitelných důvodů.

Ekonomický pád přináší i nečekané pozitiva. Český ekonom Tomáš Sedláček připomíná, že méně aut na silnicích znamená nejen méně znečištěného ovzduší, ale také méně dopravních nehod a to jsou další ušetřeny životy.

Další ušetřené životy přináší i menší znečištění ovzduší, například v Číně se takto podle ekonomů ušetřili již tisíce životů od počátku epidemie. Mnohé z věcí, po kterých volala superstar aktivistka Greta a další environmentalisté, se nyní staly realitou. Trochu paradoxně se dá říci, že málokdo udělal pro záchranu naší planety víc než koronavirus.

[Scalper33]

Existuje několik různých scénářů, jakým způsobem se bude svět vracet do normálu. Může se stát, že z hlubokého pádu se budeme vyhrabávat ještě dlouhá léta, protože se stihne popretŕhať tolik vzácných vztahů, že to bude mít dlouhotrvající zničující důsledky. To by znamenalo křivku HDP ve tvaru písmene "U", kdy by nám dlouhá léta trvalo dobíhat to, co jsme v této krizi ztratily. Největší obavu představuje scénář ve tvaru písmene "L", kdy se ekonomika prudce propadne a pak roste už jen pomalu.

Ale může se stát i to, že po strmém pádu přijde prudký růst, díky kterému doženeme to, co jsme ztratili. A tím se v grafu našeho HDP objeví tvar písmene "V".
Optimismus můžeme čerpat z toho, že dosavadní zkušenost s epidemiemi v uplynulých desetiletích ukazuje, že vždy to byl právě tento případ. Iv při španělské chřipce v roce 1918, ale i při několika dalších epidemiích v Asii včetně epidemie SARS v roce 2002. V současné krizi existují rizika, které ji odlišují od těch minulých.

Bohužel, nikdo přesně neví, jak to bude, protože jak říkají klasici, prognózovat je těžké, obzvlášť budoucnost.

[Scalper33]

Firmy dva roky po vypuknutí pandemie stále bojují s návratem do normálu. Toto jsou rizika související s Covid-19:

Nové vlny COVID-19: I když rozvojové země v Asii a Tichomoří dosáhly významného pokroku v očkování, Afrika stále pokulhává. To by mohlo vést k obnovujícím se vlnám infekcí a dalším lockdownům.
Ekonomické zpomalení v Číně: Čína dodržuje politiku nulové tolerance vůči COVID-19. Tento přístup si vyžádal uzavřené hranice a narušení podnikatelské činnosti v regionech, i když absolutní počet pozitivních případů zůstal nízký. Kromě toho Čína také trpěla nedostatkem energie a rostoucím problémem v sektoru nemovitostí. Společně to znamená, že čínská ekonomika poroste pomaleji než dříve. To bude mít dalekosáhlé dopady na ekonomiky, které se při svém vývozu začaly spoléhat na čínskou poptávku. Jako jediná velká ekonomika, která se v roce 2020 vyhnula recesi, a jako hnací motor globálního růstu v posledních dvou desetiletích, představuje zpomalení ekonomiky v Číně riziko pro globální oživení.

Politická polarizace: Výrazný nárůst dlouhodobé nezaměstnanosti - jako následek Covid-19 - může být předzvěstí populistických vlád s nacionalistickou identitou. Vítězství kandidátů na extrémech politického spektra v nadcházejících volbách, počínaje Argentinou, může vést ke zvýšené politické nejistotě.