Největší finanční krize

[Scalper33]

DOT.com bublina 2000
Rozvoj technologií a hlavně rychlý rozvoj internetu způsobily to, že v USA začalo koncem minulého století vznikat množství společností, které se zabývaly vývojem v těchto oblastech. Tyto společnosti často přinášely inovace v rámci tohoto dynamicky se rozvíjejícího trhu, což způsobilo rychlí nárůst jejich akcií.
Rychlý nárůst a vidina vysokých zisků z takových akcí způsobily, že se výrazně zvýšily investice do tohoto odvětví. Tento nárůst vyvrcholil v roce 2000, kdy nabídka akcií byla najednou podstatně
vyšší než poptávka po těchto akcích. Jelikož tento druh akciového trhu byl značně nadhodnocený, došlo v uvedeném roce k splasknutí této technologické bubliny. Nastal výrazný pokles cen akcií, což mělo negativní vliv na investice nejen finančních institucí, ale i samotných obyvatel. Spolu s teroristickými útoky, které nastaly v roce 2001, tento vývoj měl velmi negativní dopad na podnikatelské prostředí a ekonomický růst v rámci USA. Federální rezervní systém na to reagoval snižováním klíčové úrokové sazby, která postupně klesla ze 6,25% na 1%, což mělo za následek stimulaci růstu HDP a vymanění se z této ekonomické krize

[Trader07]

Ekonomická krize 2020 - pandemie COVID-19
Ve světle nových událostí, zvláště pokud jde o šíření koronavirus, to vypadá tak, že nejen ekonomika na Slovensku, ale i jiné ekonomiky jiných vyspělých zemí, čeká recese. Národní banka Slovenska (NBS) varuje, že slovenská ekonomika může propadnout až o deset procent. Očekává se také výrazný nárůst nezaměstnanosti. Vláda SR přijala několik nových přísnějších opatření pro zmírnění šíření pandemie.
Předpovězena globální recese roku 2020 se blíží a její spouštěčem je pravděpodobně pandemie koronavirus, který způsobuje onemocnění COVID-19. Zdá se, že rok 2020 je datem, kdy pád 2.0 opět nastartuje hlubokou recesi.
• The Independent: Další globální finanční krize zasáhne v roce 2020, varuje investiční banka JPMorgan - vyvolaná automatizovanými obchodními systémy.
• Forbes: 20. léta mohou být nejhorší dekádou v historii USA - vyvolané nákazou z globální úvěrové krize.
• Mark Zandt, hlavní ekonom agentury Moodys Analytics, uvedl, že 2020 je skutečný inflexního bodu.
• Nouriel Roubini, profesor na Stern School of NYU, hlavní ekonom pro mezinárodní záležitosti v Bílém domě během Clintonovy administrativy, (pracoval i pro MMF, Federální rezervní systém USA a Světovou banku) předpovídá, že současná globální expanze bude pravděpodobně pokračovat iv příštím roce 2021, upozorňuje však, že všechny indikátory ukazují na globální recesi v roce 2020. poukazuje na to, že globální stimulační balíčky končí, že se blíží inflace, že obchodní spory vytvoří brzdu pro ekonomiky a že úrokové sazby jsou nyní na vzestupné trajektorii.

[Trader07]

Hospodářská krize v Argentině - 2001/2002 - Koncem 80. let začala Argentina realizovat rozsáhlý program ekonomických reforem, jehož cílem bylo snížit nadměrnou inflaci a zajistit dlouhodobý ekonomický růst v zemi. Pozitivním výsledkem bylo snížení roční míry inflace z hyperinflačních 4924% v roce 1989 na 4% v roce 2002. Odvrácenou stranou bylo prudké zvýšení nezaměstnanosti a růst zahraničního dluhu Argentiny.

Země se z recese dostávala pouze pomalu. Začátkem roku 2001 nabídl MMF Argentině půjčku ve výši 13,7 miliardy USD. Tato půjčka měla pomoci Argentině při splácení jejího zahraničního dluhu, ale hlavně uklidnit situaci v zemi a přilákat nové zahraniční investice. MMF však už v srpnu 2001 poskytl Argentině 8 miliard USD na zmírnění krize. Ozvaly se hlasy, že půjčka pouze zvýší zahraniční zadlužení země.

V září 2001 klesla Argentina ještě hlouběji do tříleté recese. Míra nezaměstnanosti se v říjnu 2001 zvýšila na 18,3%. Situace se vyhrotila vypuknutím hospodářské a finanční krize poté, co MMF neuvolnil prosincovou tranši ve výši 1,3 miliardy UDS, kterou vláda potřebovala na splacení úroků zahraničním věřitelům.

[Scalper33]

Krize akciových trhů - 1987 Americké akciové trhy utrpěly největší jednodenní pokles v poválečné éře 19. října 1987. Akciový index Dow Jones Industrial Average se tehdy propadl o 22% a trhy v Evropě a Japonsku ho následovali. K propadu na burze vedlo obecné přesvědčení, že akciovým trhům dominuje obchodování na základě důvěrných, veřejně nedostupných informací, tzv. insider trading, a převzetí firem se uskutečňují pomocí půjčených peněz.
Růst amerického hospodářství se v té době navíc zpomaloval. K tomu všemu se připojili i obavy o dolar, jehož hodnota na mezinárodních trzích klesala. Strach o dolar znásobilo rozhodnutí Německa zvýšit klíčovou úrokovou sazbu, čímž posílilo hodnotu marky.
Nově zavedený elektronický obchodní systém vedl k zesílení poklesů na akciovém trhu, protože požadavky na prodej byly prováděny automaticky. Potenciální hrozba krachu velkých bank vedla americkou centrální banku Federální rezervní systém (Fed) a centrální banky ostatních států k prudkému snížení úrokových sazeb. Uplatnili se i tzv. vypínače na limitování programovaného obchodování. Tento nástroj umožnil úřadům nakrátko pozastavit všechny obchody s akciemi.
Zdálo se, že přímý ekonomický dopad krachu na burze byl malý a akciové trhy se rychle zotavili. Nižší úrokové sazby, zvlášť ve Velké Británii, ale mohly v letech 1988-89 přispět ke vzniku bubliny na trhu s nemovitostmi. Snížené úrokové sazby mohly stejně zapříčinit, že se libra dostala pod tlak, což zas v roce 1992 vedlo k devalvaci britské měny.
Krach ukázal, jak úzce jsou provázané globální akciové trhy a změny v hospodářské politice v jedné zemi mohou potenciálně ovlivnit trhy po celém světě. USA a Británie zpřísnily zákony v oblasti "insider tradingu", zneužívání informací, které neznají ostatní investoři.

[Scalper33]

Ropné šoky v 70. letech Slovním spojením "ropné šoky" nebo "ropná krize" se označuje prudký nárůst cen ropy na světových trzích v 70. letech 20. století. Náhlý nárůst cen černého zlata byl jednou z příčin velké inflace v tomto období. V důsledku podpory, kterou USA vyjádřili Izraeli v tzv. Jomkippurské válce, se arabští členové OPEC (Organization of Petrol Exporting countries - Organizace zemí vyvážejících ropu) rozhodli zvýšit cenu ropy o 70% a postupně snižovat její produkci.

Arabské země uvalily embargo na USA za vojenskou pomoc Izraeli a na evropské země Nizozemsko a Portugalsko za to, že dali USA k dispozici své vojenské základny. Cena ropy vzrostla i po Íránské revoluci v roce 1979. Tyto události vedly Západ ke snižování spotřeby ropy, k hledání nových energetických zdrojů, výrobě alternativních paliv a vývoji automobilů s nízkou spotřebou. Diskuse o energetice se díky těmto událostem dostala na vrchol žebříčku důležitosti.

Tato mezinárodní ekonomická situace zhoršila vnitřní problémy mnoha zemí a vedla ke zvýšené nezaměstnanosti (bez práce zůstaly přibližně 2 miliony lidí). Vedlejšími efekty byly pokles HNP, růst inflace a státního dluhu. Tyto problémy vyvolaly opětovnou diskusi o změně sociální a hospodářské politiky.

[Scalper33]

Mississipská bublina

Za prasknutím této finanční bubliny stojí hlavně skotský dobrodruh John Law. Patřil mezi ty typy lidí, co si burzu a investování mýlili s kasinem. Po kontroverzní minulosti zavítal tento finanční alchymista počátkem 18. století na francouzský dvůr, který byl v zoufalé finanční situaci.

Pro své machinace získal vévody Filipa Orleánský, regenta Ludvíka XV., A podařilo se mu založit banku, která převzala správu královských příjmů a zároveň mohla vydávat vlastní bankovky. Law začal vydávat papírové bankovky, přičemž nepochopil, že takový projekt má úspěch pouze tehdy, pokud jsou peníze něčím kryté. V té době se předpokládalo, že v oblasti Mississippi a Louisiany se nacházejí velká ložiska diamantů a zlata.

Law založil Západoindická společnost pro obchod s Mississippi a spekuloval s jejími akciemi, které skupoval nebo prodával dále však bez rozmyslu vydával nové peníze. Ukázalo se, že pozitivní zprávy jsou nepravdivé, diamantová bublina splaskla a výsledkem byla velká inflace a nedůvěra Francouzů k papírovým penězům. Podle některých badatelů i tyto události byly příčinou Velké francouzské revoluce o třičtvrtě století později.

[Ottofx]

Energetická krize 2022
Rostoucí ceny a politická rizika
Již více než deset let od globální finanční krize se centrální banky na rozvinutých trzích setkávají s nízkou inflací. Ale v důsledku pandemie se spotřebitelské a výrobní ceny vyšplhaly na maximální hodnoty za několik dekád. Tento růst cen byl podpořen nesouladem nabídky a poptávky u komodit, jakož i narušením globálních dodavatelských řetězců. Ještě důležitější však je, že zvýšení cen, které bylo zpočátku odborníky po celém světě považováno za přechodné, zůstalo na vzestupu celé měsíce, což vyvolává otázky ohledně načasování a rozsahu měnové politiky. Téma energetické krize se prolíná nejméně polovinou rizik definovaných v seznamu Dun & Bradstreet. A to jsou:

Globální inflace: Nesoulad mezi nabídkou a poptávkou energie doprovázejícím znovuotevření ekonomiky se pravděpodobně pro zimu na severní polokouli zhorší. A to dokonce v době, kdy OPEC+ nevyslechl americkou žádost na uvolnění dodávek ropy. Riziko růstu cen energií bylo největším problémem i ve 4. čtvrtletí loňského roku.
Problémy dodavatelských řetězců: Narušení odběratelsko-dodavatelských vztahů se v průběhu pandemie objevovalo opakovaně od polovodičů až po komodity. Toto riziko zůstalo zvýšené.

Energetická výzva pro Evropu: Summit COP26 – konference o změně klimatu – ještě v listopadu 2021 přinesla smíšené závěry týkající se opatření v oblasti klimatu. Největší riziko, které z toho vyplývá, je zmatek ohledně směru a tempa energetického přechodu. Zatímco tlak na dekarbonizaci na celém světě je zřejmý a země se přihlásily k emisním cílům, energetická krize způsobená nedostatkem uhlí ukázala omezení při plnění těchto cílů.

Fiskální obavy na rozvíjejících se trzích: Trvalý nebo náhlý nárůst cen by mohl přimět více rozvíjejících se trhů ke zpřísnění měnové politiky. To zvýší jejich náklady na obsluhu dluhu, což může vést ke snížení ratingu zemí a tlaku na státní rozpočty. Navíc to pravděpodobně sníží vyhlídky na globální ekonomický růst.