Digitální euro

[Sasha]

Digitální euro

[Scalper33]

Evropská centrální banka (ECB) během října letošního roku spustila dvouletou testovací fázi, která má objasnit, jak bude virtuální měna Evropské centrální banky vypadat. Problémů, které je třeba řešit, je mnoho.

Digitální měna, která by se používala v širším měřítku, by mohla rozkývat ekonomiky i mimo eurozónu. Rizika vidí v tom, že měna by se mohla volně používat i mimo měnovou unii a nahradit cizí domácí měny. „Kdyby se zahraniční digitální měna centrální banky obecně přijala, mohlo by to znamenat, že domácí měna ztratí své funkce,“ upozorňuje ECB.
Měna má obecně tři základní funkce: v ekonomice funguje jako prostředek výměny, uchovatel hodnoty a stejně jako zúčtovací jednotka. Kdyby se stalo, že tyto úkoly začnou přebírat digitální měny centrálních bank, poškodila by se efektivnost řízení měny v zemi. Tato hrozba je výrazná zejména pro méně rozvinuté ekonomiky, které mají nestabilní měnu a slabší ekonomické základy.

Navzdory výrazným rizikům je jasné, že ECB určitě chce přijít s vlastní digitální měnou. Sama přiznává, že jedním z cílů zavedení digitálního eura je reakce na výrazné snížení hotovosti při platbách.
Hotovost na ústupu
To, že hotovost ustupuje, dokazují i ​​průzkumy jiných centrálních bank. Podle americké centrální banky podíl hotovostních transakcí v USA klesl v roce 2020 na 18,6 procenta. V roce 2019 to bylo 25,8 procenta. Hotovost alespoň jednou měsíčně používají zhruba jen tři čtvrtiny respondentů průzkumu, v předchozím roce to bylo ještě 82 procent.

Problémy, kterých se ECB obává, se mohou do eurozóny přelít z jiných zemí. Proto dalším důvodem, proč ECB chce digitální euro, je zmírnění rizik, která pro eurozónu představují digitální měny jiných centrálních bank a soukromé projekty jako bitcoin. Při zavedení digitálního eura jde také o udržení prestiže a mezinárodního postavení společné evropské měny jako rezervní měny.

ECB uznává, že současný systém plateb je drahý a pomalý.